Bible Kralická, Jób, Kapitola 14. is available here: https://www.bible.promo/chapters.php?id=10450&pid=20&tid=1&bid=5
Holy Bible project logo icon
FREE OFF-line Bible for Android Get Bible on Google Play QR Code Android Bible

Holy Bible
for Android

is a powerful Bible Reader which has possibility to download different versions of Bible to your Android device.

Bible Verses
for Android

Bible verses includes the best bible quotes in more than 35 languages

Pear Bible KJV
for Android

is an amazing mobile version of King James Bible that will help you to read this excellent book in any place you want.

Pear Bible BBE
for Android

is an amazing mobile version of Bible in Basic English that will help you to read this excellent book in any place you want.

Pear Bible ASV
for Android

is an amazing mobile version of American Standard Version Bible that will help you to read this excellent book in any place you want.

BIBLE VERSIONS / Bible Kralická / Starý zákon / Jób

Bible Kralická

Ester Jób Žalmy

Kapitola 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

1 Člověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.

2 Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.

3 A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.

4 Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.

5 Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:

6 Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.

7 O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,

8 By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:

9 Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.

10 Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?

11 Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:

12 Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.

13 Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne.

14 Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.

15 Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,

16 Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,

17 Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.

18 Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,

19 Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.

20 Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.

21 Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.

22 Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.

<< ← Prev Top Next → >>